Úvodní strana Historie obce a tvrze Galerie fotografií Archologický výzkum Použitá literatura Kontakty Možnost prohlídek a zakoupení turistické známkyOdkazy na spřátelené stránky prosim.org - tvorba webových prezentací Pluhův Žďár - zámek, obec, Benešovi hosting zdarma

|   Popis   |    Majitelé   |    Dějiny   |     Rod     |    Sídla   |


Popis kalenické tvrze


Citace z literatury (fotografie z archivu majitele):


Budova tvrze č. p. 50, zv. Hvížďalka, je dosud zachována v dnešním zámeckém parku, v podobě jednopatrového stavení obdélného půdorysu se zvalbenou sedlovou střechou.



Stav v r. 2008

Fotografie tvrze Hvížďalka (stav v roce 2008)


Průčelí nesou stopy jednoduché klasicistní úpravy se symetrickým rozvrhem oken, převážně dosud osazených v líci, nad přízemím obíhá prostý kordonový pás. Před vstupní severozápadní1) průčelí byla při úpravě v 19. století postavena kamenná rampa, přístupná bočními schodišti. Starší původ budovy připomíná zvenčí jen sklepní okénko (stav v r. 2001 a 2006) na severozápadním2) boku, rámované okosenými žulovými kvádry.



Stav na konci 19. století

Fotografie tvrze z konce XIX. století


Zdá se, že jádro (okno, objevené v r. 2006) středověké tvrze, v renesanci přestavované a kolem roku 1530 dobyté a vypálené, tvořilo původně věžové stavení obsažené v severovýchodní3) polovině dnešního objektu. Pouze tato část, s výrazně silnější obvodovou zdí (130 - 110 cm) je podsklepena. Sklepní prostor, přístupný chodbou pod vnější rampou, má dnes omítnutou valenou klenbu půleliptického průřezu a je přisvětlovaný zmíněným gotickým okénkem. Čelo sklepa na vstupní straně je v koutě probráno pravoúhlou schránkou.



Stav v r. 2001

Fotografie tvrze před začátkem rekonstrukce (stav v roce 2001)


Podobně v přízemí je v této části jediný prostor, sklenutý zde valeně s dvojicí styčných trojúhelných výsečí, jejíž omítkové hrany byly vytaženy do menších hřebínků. Půleliptická čela klenby vybíhají dnes rovnou z úrovně podlahy. Druhá polovina přízemí obsahuje vstupní síň pod segmentovou klenbou a navazující komory pod plackovými klenbami z 19. století. Schodiště při pravém boku síně stoupá odtud do plochostropého prvého patra.



Kresba Mgr. Ondřeje Štěpánka

Podoba tvrze v roce 2001 na obrázku Mgr. Ondřeje Štěpánka z roku 2007


Tvrz dosud ze tří stran obklopuje okrouhlé opevnění se zdvojeným příkopem a valem (západní, jižní a východní část), pouze před vstupním průčelím již chybí. Průměr tvrziště je cca 35 x 20 m, hloubka příkopu od koruny valu obsahuje dnes místy 3,5 m.



1) správně "severovýchodní" (oprava majitel)
2) správně "jihovýchodním" (oprava majitel)
3) správně "jihovýchodní" (oprava majitel)

František Kašička a Bořivoj Nechvátal: Tvrze a hrádky na Strakonicku
(Okresní muzeum Strakonice 1986)


Stav v r. 2004

Fotografie tvrze z roku 2004


Pozdně gotická tvrz zvaná Hvížďalka v zahradě jižně od budov dvora ve vsi, 13 km západně od Strakonic.



Schematický plán tvrze a tvrziště

Schematický plán tvrze a tvrziště


Pozdně gotickou věžovou tvrz s valeně klenutým sklepem a přízemím obklopoval příkop s valem a vnějším příkopem, zachovaným na východní, jižní a západní straně. Příkopy bylo snad možné zatápět vodou z nedalekého potůčku. Klenba sklepa je dodatečná, ve sklepě je zachována původní valounová dlažba vyspádovaná do odtoku ve východní stěně. Kolem poloviny 19. stol. byla tvrz rozšířena západním směrem a klasicistně přefasádována.



Encyklopedie českých tvrzí II, K-R
(Argo Praha 2000)


Stav v r. 2005

Fotografie tvrze z roku 2005


Pozdně gotickou věžovou tvrz s valeně klenutým sklepem a přízemím obklopuje příkop s valem a vnějším příkopem, dodnes zachovaným na východní, jižní a západní straně. Příkop bylo možné zatápět vodou z nedalekého potůčku. Kolem poloviny 19. století byla tvrz rozšířena na západní straně a klasicistně přefasádována.



Jan Michálek: Památky Strakonicka ze země a ze vzduchu
(Muzeum středního Pootaví Strakonice 2003)


Stav v r. 2006

Fotografie tvrze z roku 2006


Jednopatrová budova pozdně gotické tvrze č. p. 50 zvaná Hvížďalka, obklopená dosud částečně příkopem a valem, zachovala v rozlehlém parku pod dvorem, 75 m od návesní kapličky. Podobu původně věžovité budovy poznamenala především klasicistní přestavba.



Pavel Koblasa a Daniel Kovář: Panská sídla jižních Čech
(Veduta České Budějovice 2003)


Stav v r. 2007

Fotografie tvrze z roku 2007


| nahoru |