Úvodní strana Historie obce a tvrze Galerie fotografií Archologický výzkum Použitá literatura Kontakty Možnost prohlídek a zakoupení turistické známkyOdkazy na spřátelené stránky prosim.org - tvorba webových prezentací Pluhův Žďár - zámek, obec, Benešovi hosting zdarma


Farnost Volenice


První písemná zmínka o vsi Volenice pochází z roku 1227. Zdejší pozdně románský kostel svatých apoštolů Petra a Pavla byl vystavěn strakonickou hutí v letech 1230 - 1240. V důsledku četných požárů a následných oprav dnes obsahuje prvky románského slohu (zdivo hlavní lodi a kamenný portál v kobce na jižní straně), gotiky, renesance i baroka) je k roku 1384 zmiňován jako farní, z čehož je zřejmé, že již tehdy tu byla fara. Další dvě zmínky o ní jsou bohužel v souvislosti s požáry, a to r. 1642 (po zásahu bleskem) a r. 1861, kdy mimo jiné shořela i nejstarší farní kronika.



Farní kostel ve Volenicích z pohledu od návsi


Architektonicky nejvýznamnější úpravu prodělal kostel v roce 1577, kdy byl nejen přestavěn presbytář i vedlejší loď, ale především původní gotická klenba hlavní lodi nahrazena klenbou renesanční, jejímž autorem byl vlašský stavitel Thomassio Rossi z Mendrisia, působící na strakonicku coby Tomáš Červený. Stejným způsobem (s použitím pro něho typických kruhových a elipsových ornamentů) přestavěl už roku 1561 klenbu kostela v Dobrši a v letech 1580 až 1582 - z popudu Petra Boubínského z Újezda - též farního kostela v Katovicích.

Žebra tvoří nad lodí dvě křížové klenby, které jsou ozdobeny na osmi průsečících maskami fantastického šklebícího se obličeje. Ve východním svorníku (blíže k hlavnímu oltáři) je vytesáno zlaté kolo Koců z Dobrše, v západním (blíže ke kruchtě) erb manželky Markvarta Koce Kateřiny, rozené Lukavské z Řeneč.

K dalším stavebním úpravám došlo nejprve po požáru roku 1760, a poté v roce 1909, kdy byl kostel kompletně opraven podle návrhu Kamila Hilberta (* 12. 1. 1869, + 25. 6. 1933), významného českého architekta, který se věnoval především rekonstrukcím církevních budov, mimo jiné i dostavbě Svatovítské katedrály na Pražském Hradě; na rozdíl od svého předchůdce Josefa Mockera se jeho dostavby opíraly o vědecký výzkum s respektováním všech památkových hodnot.

O devět let později (1918) byla volenická farnost povýšena na děkanát, volenický farní chrám analogicky na děkanský a zdejší fara na děkanství, avšak úřad děkana byl obsazen jen do roku 1848 a potom krátce o čtyřicet let později (v letech 1988 - 90).

Naposled byl kostel opravován v červnu 1967: během rekordní doby necelých tří týdnů (do termínu poutní slavnosti) byla výhradně na náklady farníků kompletně opravena barokní věž, přistavěná v roce 1715 (viz dvě fotografie níže), fasáda a vymalován interiér.



Věž farního kostela ve Volenicích   Věž farního kostela ve Volenicích


O sedm let později (1974) byl pro kostel za 42 000,- Kčs zakoupen 450 kg vážící zvon Petr a Pavel, ulitý v národním podniku Glockengiesserei ve východoněmecké Apoldě, který 6. 7. 1975 posvětil českobudějovický kapitulní vikář Josef Kavale. O posvícení dne 17. října 1976 byl tehdejším volenickým děkanem Petrem Stulíkem posvěcen zvon Maria (40 kg), který za 28 000,- Kčs ulila věhlasná česká zvonařská rodina Manouškových (Rudolf, jeho žena Květa a syn Petr) ve Zbraslavi u Prahy. Oba zvony pak do věže kostela instaloval za 10 000,- Kčs mechanik Josef Kukačka. Za zmínku jistě stojí, že náklady na pořízení i instalaci obou zvonů hradili opět věřící z Volenic a okolních vesnic, patřících do téže farnosti.

Do volenické farnosti náležely rovněž Kalenice, Kladruby, Koclov, Krejnice, Novosedly, Ohrazenice, Sloučín, Strašice, Škůdra, Štěchovice, Tažovice, Tažovická Lhota a Zvotoky, a samoty Lipnice u Štěchovic a Nové Dvory u Kladrub. V letech 1674 - 1691 byli voleničtí faráři současně faráři v Kraselově (na fotografii níže je budova kraselovské fary).



Budova fary v Kraselově


Dnes již na volenickém děkanství zdejší duchovní správce nesídlí, neboť celá volenická farnost je z důvodu nedostatku kněží spolu s farnostmi kraselovskou a střelskohoštickou spravována administrátorem farnosti katovické. Vesnice, patřící do zmíněných farností, jsou ve výčtu níže:


Farnost katovická:

Katovice, Krty - Hradec, Mnichov, Nový Dražejov, Starý Dražejov, Střela a Virt

Farnost kraselovská:

Hodějov, Kraselov, Lhota u sv. Anny, Makarov, Milčice, Mladotice, Smiradice, Škrobočov, Švejcarova Lhota a Zahorčice

Farnost střelskohoštická:

Dolní Poříčí, Horní Poříčí, Kozlov, Sedlo, Střelské Hoštice, Střelskohoštická Lhota a Svaté Pole



Písemně doložení voleničtí faráři

  • Václav Hrbek Hostouňský (1566)
  • Ondřej Heřman Pardubský (do r. 1641)
  • Adam Jakub Pistorides (1641 - 1646)
  • Bartoloměj Čičman Stodský (1646 - 1648)
  • Jiřík Alois Šotner z Bohdanče (1648 - 1651)
  • Kašpar Erhard Dobřenský (1651 - 1658)
  • Adam Alois Pajer (1658 - 1699)
  • Tomáš Václav Brodt (1700 - 1709)
  • Karel Tobiáš Hilarius Kratochvíle (1709 - 1732)
  • Jiří Stolička (1732 - 1761)
  • Josef Karel baron Běšín z Běšin (1761 - 1765)
  • Antonín Krátký (1766 - 1793)
  • František Jan Rábský (srpen 1793 - 1846)
  • František Šmidinger - administrátor (srpen - prosinec 1846)
  • František Šmidinger - děkan (leden 1847 - únor 1869)
  • Václav Bušek - administrátor (duben - červen 1869)
  • František Emmer - děkan (červenec 1869 - duben 1904)
  • Vojtěch Bárta - administrátor (listopad 1905)
  • František Blahovec - děkan (prosinec 1905 - říjen 1931)
  • Jan Böhm - děkan (1. 10. 1931 - leden 1947)
  • Anonín Titman - administrátor excurrendo z Katovic (únor 1947)
  • Jan Hrbek - administrátor (březen - červenec 1947)
  • Jan Kubín - administrátor (1. 8. 1947 - 31. 1. 1948)
  • Jan Kubín - děkan (1. 2. 1948 - 15. 12. 1948)
  • Karel Kostelecký - zastupující vikář (15. 12. 1948 - 31. 3. 1949)
  • Karel Kostelecký - administrátor (1. 4. 1949 - 30. 11. 1951)
  • Jan Dobrodinský - administrátor (1. 12. 1951 - 30. 4. 1961)
  • Martin Šmíd - administrátor excurrendo z Katovic (1. 6. 1962 - 20. 11. 1963)
  • Petr Stulík - administrátor (20. 11. 1963 - 30. 9. 1980)
  • František Václav Kovář - administrátor (1. 10. 1980 - 8. 11. 1987)
  • Pavel Liška - děkan (1. 2. 1988 - 30. 6. 1990)
  • Pavel Liška - administrátor excurrendo ze Strakonic (1. 7. 1990 - 15. 10. 1994)
  • Jan Pietoň - administrátor excurrendo z Katovic (15. 10. 1994 - 30. 6. 2006)
  • Miroslav Nikola - administrátor excurrendo z Horažďovic (1. 7. 2006 - 31. 7. 2007)
  • Mgr. Petr Misař - administrátor excurrendo z Katovic (od 1. 8. 2007 dosud)




  • Písemně doložení voleničtí kaplani

  • František Gregor (leden 1722 - září 1723)
  • Jan Nedler (srpen 1753 - červenec 1763)
  • Adam Čermák (srpen 1763 - říjen 1779)
  • Honorius, OFM - klášter Horažďovice (listopad - prosinec 1779)
  • Václav Gregor (leden 1780 - duben 1783)
  • Laurentius Novák (duben 1783 - červenec 1788)
  • Jan Ignác Lewy (září 1788 - únor 1790)
  • Tomáš Michálek (červen 1790 - leden 1791)
  • František Jan Rábský (květen 1792 - červenec 1793)
  • Demetrius Slavík, OFM - klášter Horažďovice (březen 1793 - květen 1795)
  • Vavřinec Mašek (červen 1795 - září 1798)
  • Dositheus Zianziani - též Zanzani, Zianzani i Zanziani (červenec 1800 - září 1804)
  • Matyáš Rábský (leden 1805 - srpen 1826)
  • František Rejšek (říjen 1826 - duben 1827)
  • František Šmidinger (říjen 1827 - červen 1846)
  • Václav Korál (říjen 1846 - prosinec 1848)
  • Leopold Habersberger (říjen 1849 - září 1851)
  • Vojtěch Vojta (prosinec 1851 - listopad 1852)
  • Václav Petrlík (leden 1853 - červen 1867)
  • Václav Bušek (listopad 1867 - březen 1869)
  • Matěj Kratochvíl (leden 1870 - říjen 1882)
  • Jan Hanus (listopad 1882 - září 1890)
  • Vojtěch Bárta (listopad 1890 - říjen 1905)
  • Antonín Melka (září 1898 - květen 1900)
  • František Baroch (říjen 1900 - říjen 1902)
  • Jan Štětka (prosinec 1902 - říjen 1903)
  • Jan Hybrant (leden 1906 - březen 1910)
  • Vojtěch Mach (duben 1910 - březen 1918)
  • František Chlebeček (diben 1918 - duben 1921)
  • Jan Němec (červen 1921 - leden 1922)
  • Jan Kříž (únor - říjen 1922 )
  • Václav Chalupský (listopad 1922 - duben 1935)
  • František Ludvík (duben 1935 - srpen 1936)
  • Bohumil Mráz (1. 8. 1939 - prosinec 1940)



  • Za obětavou pomoc při vyhledávání volenických duchovních děkuji především Ivaně Slavíkové, matrikářce Úřadu městyse Katovice, a Václavu Kubešovi, vicekancléři a archiváři Biskupství českobudějovického.

    | nahoru |